Na počest všech pouličních lamp osamělých ve světě ve tři ráno

21. listopadu 2013 v 20:16 | The Wall |  Ozvěny ticha
"Normální lidé si ještě myslí, že k nim patřím. Ale nemohla bych s nimi být ani hodinu. Potřebuji žít tady, na druhé straně téhle zdi. Ale tady se zas o mě nestojí." Jean Paul Sartre - Zeď (Místnost)

Někdy mám pochybnosti, jestli k nim ještě patřím, jestli je potřebuju a oni mě. A někdy se utápím v přesvědčení o své genialitě. Aspoň něco máme pořád společné. Přesto si s nimi nemám skoro co říct. A když už, tak se slovníkem, protože slova jako je "láska" či "přátelství" nenávratně mění svůj význam a přestávám jim rozumět. Nebo jim přestávají rozumět ti ostatní. Na tom nezáleží. Prostě se nechápeme.

V poslední době jsem propadl kouzlu úsporného režimu chrlení slov, nebo snad dokonce mlčení. A životu více v ústraní. Co více? Připadám si lepší než všichni ti baviči, co vyplňují prázdné chvíle nudného dne. A dny pomalu odkapávají, aniž bych byl zásadněji obklopen "látkou" pro spisovatele, jak jsem byl zvyklý nazývat lidstvo. Na co bychom potřebovali společnost? "Osamělí jsme i mezi lidmi."*



* SAINT-EXUPÉRY, Antoine de. Malý princ. 11. vydání. Praha: Albatros, 2002. ISBN 80-00-01038-0. S. 62.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ann-ihilation ann-ihilation | Web | 24. listopadu 2013 v 15:05 | Reagovat

Piš dál, piš víc, piš všechno. Pro čtení to je skvělé. Depresivní, surové, temné, ale zároveň něžné, niterné a poutavé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama