Stařec a slunce

29. září 2013 v 21:15 | The Wall |  Ozvěny ticha
Stařec seděl na kameni a v tiché melancholii, která přicházívá při nedělních večerech, sledoval západ slunce. Nikdo ho nepozoroval, jako by na něj celý svět zapomněl. Možná si řeknete, že se už s touto samotou naučil žít. Ne. Vlastně to byl svým srdcem ještě kluk. A dokonce tak i vypadal. Přesto se občas choval, jako by do této doby vůbec nepatřil. Snad proto sám sebe považoval za někoho daleko staršího a moudřejšího, než ve skutečnosti byl. A toužil být básníkem další ztracené generace zničené vlastním hnilobným rozkladem. Toužil psát a taky psal. Jeho verše však byly nudné jak jeho vlastní život. Jeho verše nikdo nechápal, přestože neříkaly nic nového. Asi kvůli tomu nakonec musel přece jen zůstat součástí té velkolepé show. Mimochodem, ten stařec jsem byl já...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama